9. Úspěšně vyřešený případ pětičlenné rodiny jako celku; případ z roku 2017

07.11.2018

Naše terapie může být aplikována jak u jednotlivců, tak i u rodiny jako celku. V článku je náš úspěšně vyřešený a zdokumentovaný případ terapie pětičlenné rodiny. Řešené problémy v rodině: Alkoholismus manžela; Anorexie dcery; Nekomunikování o pocitech a potřebách; Partnerská dohoda; Rodinná dohoda a jiné...

Terapie: Duben 2017 až po Leden 2018, zhruba 10 měsíců terapie.

Obsah

  • Způsob vedení terapie na dálku
  • Členové této pětičlenné rodiny
  • Všeobecná sumarizace problémů rodiny jako celku
  • Průběh a chronologie terapie
  • Terapie 13 leté dcery
  • Terapie 40 leté matky
  • Terapie 39 letého otce /manžela
  • Terapie 11 letého syna
  • Terapie 8 letého syna
  • Vyrovnání karmy mezi terapeuty a rodinou
  • Partnerská dohoda; Eliminace alkoholismu
  • Rodinná dohoda; Minimalizace návštěv lékařů
  • Jak se změnily vztahy v rodině; Závěrem 

Způsob vedení terapie na dálku

  • Práce s podvědomím jednotlivých členů rodiny a následná písemná komunikace prostřednictvím e-mailů.
  • Ústní telefonická komunikace s jednotlivými členy.
  • Ústní telefonická komunikace, kde rodiče sloužili jako médium - vnímali somatické záležitosti, pocity a myšlenky své, ale i jejich dětí, somatické záležitosti dětí byly odstraněny přes rodiče.

Členové této pětičlenné rodiny

  • Matka, 40 let.
  • Otec, 39 let.
  • Dcera, 13 let.
  • Syn, 11 let.
  • Syn, 8 let.

Všeobecná sumarizace problémů rodiny jako celku

  • Rodina fungovala chaoticky.
  • Selhání v komunikaci mezi jednotlivými členy rodiny, nevyjadřování a nekomunikování o pocitech, nepřímá komunikace, problémy říci si o své potřeby.
  • Alkoholismus otce.
  • Citové vydírání rodičů dětmi.
  • Děti nespaly samy, ačkoli by v jejich věku už měly.
  • Rodiče neměli dostatek času pro sebe.
  • Simulace různých bolestí dětmi, čímž se zakrývaly a tajily skutečné problémy.
  • Závidění si úspěchu především u dětí.
  • Napjaté a neharmonické vztahy mezi rodiči a dětmi.
  • Děti, ale ani rodiče si mnoha věcí nevážili.
  • Časté návštěvy lékařů, které u dcery, ale i u rodičů způsobovaly stres.

Průběh a chronologie terapie

Terapie začala v podstatě prací na 13leté dceři. S děvčetem jsme začali já a moje kolegyně Renatka terapii písemně. Následně pokračovala v terapii kolegyně Renatka, která s dívkou zpracovala prostřednictvím ústní telefonické komunikace anorexii a napomohla, aby dítě nemuselo pokračovat v ambulantním léčení na psychiatrii a aby dítě zůstalo bez léků. Následně terapie s matkou i s ostatními členky rodiny pokračovala už se mnou, Radovanem, také v podobě ústních telefonických komunikací.

Terapie s matkou začala také písemně, s matkou se také po čase už pokračovalo ústně. Po zhruba třech měsících se do terapie zapojil i manžel/otec. S ním probíhala komunikace také ústně. Později se osmělil k ústní komunikaci už i jedenáctiletý syn. Následně jsme pracovali již s rodiči, které jsme použili jako médium - jejich prostřednictvím se odstraňovaly somatické záležitosti, pocity a myšlenky od jejich dětí.

Jinými slovy: zpočátku jsme pracovali v podstatě na jednotlivých členech, především na 13leté dceři. Terapie probíhala v podstatě každý den, každý druhý den, později komunikace přešla do frekvence jednou za týden, jednou za dva týdny, až jsme se dostali k frekvenci jednou za měsíc.

Po zhruba devíti měsících terapie jsme postupně s rodinou dospěli do stadia, kde jsme mezi manželi nastavili partnerskou dohodu - pravidla, která jsme s oběma manželi nastavili, která si mezi sebou dohodli a dodržovali. Dohoda zaručuje harmonický vztah mezi partnery. Následně jsme nastavili rodinnou dohodu, která jde souběžně s partnerskou dohodou. Rodinná dohoda zaručuje harmonické fungování rodiny jako celku.

Terapie 13 leté dcery

Problémy

  • Anorexie - problémy s jídlem, problémy s váhou.
  • Problém se sebevědomím: Nespokojenost sama se sebou, se svým vzhledem - pocity, že děvče je tlusté, ošklivé, špinavé apod.
  • Stres a únava z věčného chození po doktorech - psychiatrie, nefrologická vyšetření, která nikam nevedla.
  • Nevážení si věcí.
  • Strach spát sama.
  • Napjaté vztahy se sourozenci, ale i s rodiči.
  • Nedostatek pozornosti od rodičů.
  • Časté nechození do školy, simulace problémů z důvodu, že děvče nevyjadřovalo své pocity, čeho se ve škole skutečně bojí.

Terapie a eliminace diagnostiky mentální anorexie

Terapii anorexie, především první telefonický ústní hovor, vedla zpočátku s klientkou moje tehdejší kolegyně Renatka. 

Už pojem MENTÁLNÍ poukazuje na to, že problém je v mysli. Není fyzicky možný, ani se žádným způsobem tento aspekt fyzicky nevyvíjí. "Choroba" je vždy způsobena/vyvolána myslí - mentálně. Mentální anorexie - psychicky způsobená porucha příjmu potravy.

Předtím, než jsme vůbec došli k verbální komunikaci, k řešení problému ústně po telefonu, nejprve jsme řešili problém na dálku - písemně. Řešili jsme různé aspekty v minulých životech, které klientku ovlivňovaly. Šlo o práci s jejím podvědomím, které nám umožnilo její problémy zpracovat. Doslova řečeno byla klientka v situacích, kde byla týrána, bučena, sama následně prováděla různé mučivé úkony na druhých. Po těchto zpracováních se mohlo přistoupit k další fázi terapie - verbální komunikaci telefonicky přímo s osobou klientky.

V prvním sezení jsme procházeli událostmi, kde slečna slyšela hlasy, které jí říkaly o tom, jak je nemocná, jak je "tou" ANOREXIÍ ovlivňována. Prošli jsme událost, která spočívala v tomto životě, resp. v jejích 12 letech. Následně se po opakování otázek v mém terapeutickém postupu děvče ocitlo v minulém životě, kde se odehrávaly události spojené s jejími myšlenkami. Došlo k úmrtím několika osob vinou této klientky, kde ji tyto duše následně ovlivňovaly i v tomto životě. Duše byly odvedeny a děvčeti se ulevilo.

Následující druhé sezení bylo o mysli klientky, celkově o jejím smýšlení a přemýšlení. Z celého problému vyplynulo to, že když jí jednou bylo zle, přečetla si informace na internetu - a tím si ve svém věku nastavila v hlavě program, že má anorexii. Děvče šlo s problémem za matkou, která ji nevyslechla. Děvče si následně umínilo, že matce dokáže, že tuto "chorobu" má. Po přečtení příznaků a všech informací o anorexii se její tělo opravdu začalo chovat, jako kdyby "nemocná" byla. Všechny příznaky si přivlastnila, až nakonec ve svém věku při výšce 160 cm dosáhla váhy 32 kg, kdy její stav byl velmi ohrožující. Při zpracování těchto somatických problémů jsme odstranili všechny negativní aspekty v její mysli, které ji ovlivňovaly, a následně bylo po anorexii.

Toto jsou situace, kde vznikly příčiny problémů:

  1. Dítě, které se cítilo na druhé koleji, nevyslechnuté, zbytečné, které nemá nikdo (matka) rád.
  2. Nocebo efekt, který po přečtení a přijetí informací z internetu o anorexii zafungoval na 100 %.
  3. Přivtělené duše, které byly v pozadí děvčete, kdykoli nastal její asociální problém se společností - děvče mělo problém s kolektivem ve škole. 

Tím zároveň končí i zdokumentování části případu práce kolegyně Renatky. Následně už s klientkou pokračoval náš odborní poradce, Radovan.

Odstranění mnoha jiných problémů děvčete

V terapii se mnou jsme od děvčete následně odstranili mnohé problémy včetně hypochondrie, sebelítosti, přehnaného zaměřování pozornosti na sebe, sebepozorování, nespokojenosti s vlastním vzhledem a potřeby být středem pozornosti.

Následně mě už podvědomí děvčete nepustilo, abych s ní mohl pracovat terapeuticky. Důvod byl ten, že vše, co jsme potřebovali, jsme u dívky odstranili. Následně jsme už s rodiči zpracovávali nastavenou filozofii "pokud je spokojený rodič, je zákonitě spokojené i dítě". V terapii se pokračovalo s matkou děvčete...

Terapie 40 leté matky

Problémy

  • Potřeba přehnané dominance ve vztahu a v rodině - potřeba mít vše přehnaně pod kontrolou.
  • Frustrace z manželova alkoholismu - manželka měla potřebu a touhu, aby její manžel fungoval bez alkoholu, cítila, že alkohol není s energiemi jejich rodiny.
  • Problémy s komunikací s lidmi, paní měla pocit, že řeší věcí více se stresem než racionálně.
  • Neakceptování své vlastní ženskosti, cykličnosti.
  • Problém vyslovit slovo menstruace.
  • Selhávání v komunikaci s manželem, problémy s mužskou energií - nepřímá komunikace, věci se neříkaly na rovinu.
  • Únava z častých problémů její 13leté dcery, selhávání v komunikaci.
  • Problémy se syny.
  • Nevážení si věcí, nevážení si maličkostí, ale důležitých změn v terapii.
  • Negativismus, tréma, věčný stres. 

Terapie

Terapie s matkou začala zhruba ve stejném čase, jako začala terapie s její dcerou. Ale po ukončení terapie s dcerou začala, jak se říká, terapie "naplno" právě s matkou.

V terapii jsme zpracovávali všechny tyto problémy, které měly příčiny především v dětství, teenagerském, ale i pozdějším věku v tomto životě klientky, 16leté manželství, v kterém se nakumulovaly neřešené problémy, což vyústilo až k pocitům, že manželství je nefunkční, vyhořené, nezájem o partnera apod.

Ale postupně, jak jsme šli terapií, se klientce změnil postoj a pohled na mnohé věci, mnohé věci už řeší s klidem, je vyrovnanější, změnil se její postoj k manželovi k pozitivnějšímu, stejně se změnil s pozitivnímu i její postoj k dětem. Klientku jsme také nastavili na celoplanetární rytmus, kde její menstruace bude každé poslední čtyři dny každého měsíce, stejně jsme nastavili i volnou menstruaci. Také jsme nastavili tzv. ultimátní symbiózu mezi matkou a dcerou, jejímž cílem bylo, aby se jejich cykly postupně zharmonizovaly - budou takříkajíc ve stejných časech. Také v těchto aspektech už jede tělo klientky a její dcery autopilotem, pomalu, ale jistě směřují k tomu, aby se jim manifestovala realita, kterou jsme v terapii nastavovali. U matky také zmizely sny a noční můry, které se jí dlouho vracely a které měly příčiny v dětství v tomto životě.

Následně se do terapie zapojil i manžel.

Terapie 39 letého otce/manžela

Problémy

  • Zpočátku nedůvěra k terapii - manžel se do terapie zapojil po zhruba třech měsících po jejím začátku.
  • Problémy s životosprávou.
  • Alkoholismus:
  • Zapíjení problémů.
  • Utíkání od problémů.
  • Potřeba být více s mnoha "kamarády" než s vlastní rodinou.
  • Neslušné a vulgární vyjadřování.
  • Manžel měl pocity, že nikoho k životu nepotřebuje, sobectví, že na všechno stačí sám.
  • Arogance a namyšlenost.
  • Nezájem o manželčiny pocity.
  • Nezájem o manželčin cyklus, nevědomost o cyklu.
  • Stížnosti na nedostatek sexu s manželkou.

Terapie

Jako první jsme zpracovávali s klientem jeho nespokojenost s nedostatkem sexu s jeho manželkou. Vysvětlili jsme si funkce v partnerských vztazích, jak je důležité zajímat se o partnerčiny pocity a že partner musí udělat něco pro to, aby se vztah s manželkou zlepšil. Také jsme si vysvětlili, že sex je jen špička ledovce celého nefungujícího vztahu. To bylo v podstatě odstartování manželovy terapie.

Následně jsme zpracovávali špatné stravovací návyky, přejídání se, zajídání pocitů, nedisciplinovanost, požívání neoptimální stravy, jezení v neadekvátních časech apod. S klientem jsme zpracovali nejhlavnější příčiny z minulých životů. Klient si procházel událostmi, kde se jednalo o velké hostiny ve středověku; v období Vikingů, kde bylo běžné přejídání, neslušné chování apod. Po zpracování těchto problémů klient potvrdil, že se v tomto směru zlepšil na základě uvědomění si mnoha věcí.

Dalším problémem u manžela bylo nabourané sebevědomí. Měl pocit, že on je jen "obyčejný člověk", a měl pocit, že jeho partnerka je duchovně a vědomostně někde úplně jinde - vysoko. Tyto problémy měly kořeny především v dětství v tomto životě. Následně jsme nastavili rovnocennost a sebehodnotu a vysvětlili jsme si, že manželka je v tomto případě něco jako vizionář rodiny. Osoba, která dává rodině správnou vizi, správný směr v kombinaci s ženskou intuicí a duchovností. Klientovi jsem na srovnatelném případu ukázal, že jeho manželka je vizionář v rodině, podobně jako jsem já, Radovan, vizionář pro tuto planetu s našimi projekty apod. Vysvětlili jsme si také problematiku dvojplamenů, o tom, jak se mužské a ženské energie doplňují. Po několika sezeních se začal vztah mezi manželi zlepšovat. Začala se zvyšovat i frekvence intimního života mezi partnery.

Stále ovšem nebylo vyhráno. Stále zůstával problém manželova alkoholismu. Manželka cítila, že to šlo proti energiím rodiny, a vnitřně si přála mít vztah, kde by alkohol nefiguroval vůbec. Ale tato touha, nenaplněná touha, byla manželčinou dlouhodobou frustrací. Následně jsme tento problém řešili v nastavování partnerské dohody mezi manželi, o které píši níže.

Terapie 11 letého syna

Problémy

  • Strach spávat sám; strach z temných bytostí.
  • Posttraumatický stres, čehož výsledkem bylo přehnané pravidelné stavění si "bunkru" v posteli, kde dítě spávalo.
  • Skutečné bolesti kolen při fotbalu.
  • Mnohé simulace bolestí, nekomunikování o pocitech.
  • Citové vydírání rodičů, potřeba rodiče kontrolovat a ovládat.
  • Závidění úspěchů jeho bratrovi.
  • Problém se šikanou na fotbalu.

Terapie

Chlapcova terapie zpočátku probíhala na dálku, kde se pracovalo s chlapcovým podvědomím. Postupně se chlapec osmělil k jedné ústní komunikaci. Následně jsme jeho problémy zpracovávali prostřednictvím jeho rodičů, kteří sloužili jako médium a vnímali somatické záležitosti jejich syna.

Jako první jsme se zaměřovali na problémy související se strachem - strach spát sám, strach z temných bytostí stejně jako posttraumatického stresu, který měl kořeny v několika minulých životech chlapce, kde chlapec byl účastníkem různých válek a konfliktů. Problémy jsme průběžně zpracovávali, strach postupně opadával.

Další problém, který jsme u dítěte zpracovávali, byly bolesti v kolenou. Chlapec prošel mnoha událostmi v minulých životech, kde se jednalo o poranění kolen. Z těchto situací jsme také odstranili všechny somatické záležitosti. Odstranění somatických záležitostí šlo souběžně s dodáváním kolagenu a bolest kolenou zmizela. Statistický výklad účinnosti terapie a dodávání kolagenu k eliminaci bolesti kolenou byl vypočítán z chlapcova podvědomí:

  • Dodávání kolagenu: 60 %
  • Odstranění somatických záležitostí terapií: 40 %

Další bolest kolene byla v podobě simulace. Chlapec předstíral, že ho bolí koleno, z toho důvodu, že se bále říci rodičům skutečnou příčinu - že byl na fotbalu, kam chodil, šikanován svým spoluhráčem. Na tento problém jsem poukázal. S chlapcem o pocitech spolu komunikovali a našli společné řešení. Problém šikany byl následně odstraněn, přestali i bolesti kolen.

Dalším problémem byla u chlapce žárlivost na úspěch jeho sourozence, jeho bratra, který také hrál fotbal. V tomto období si chlapec narazil i ruku. Matce jsme podali informace, že tímto způsobem dává vesmír chlapci najevo, že tak by se chovat neměl, naopak by měl sourozence podporovat a těšit se z jeho úspěchu. Matka informaci synovi podala, akceptoval to, proč se mu to děje, co se mu děje, a začal si bratra víc vážit.

Terapie 8 letého syna

Problémy

  • Strach spávat sám.
  • Mnohé simulované bolesti, nekomunikace o pocitech.
  • Citové vydírání rodičů.
  • Problém jít do bazénu.
  • Špatné sny a noční můry, které se opakovaly. 

Terapie

Terapie tohoto syna probíhala výlučně prostřednictvím jeho rodičů, kteří sloužili jako médium a jejichž prostřednictvím jsme od syna odstranili mnohé somatické záležitosti.

Nejhlavnější problém byl chlapcův strach chodit do bazénu. Vzhledem k tomu, že chlapec nebyl naučený komunikovat o svých pocitech, předstíral bolest kolene vždy, když měl jít do bazénu. Od matky, ale i jejího syna, jsme odstranili somatické záležitosti především ze situace, kdy byl v prenatálním věku a kdy byly problémy s plodovou vodou. Odstranili jsme také problémy, které bránily chlapci o pocitech a jeho strachu otevřeně komunikovat. Po odstranění problémů už žádné bolesti kolene nebyly, chlapec chodí rád do bazénu. Noční můry už také zmizely a více se neopakovaly...

Vyrovnání karmy mezi rodinou mé tehdejší partnerky a kolegyně Renatky a jejích dětí a rodinou klientů

V terapii jsem si často zavolal na pomoc i mou partnerku a kolegyni Renatku. Důvod byl ten, aby se odstranily problémy mezi ní a jejími dětmi a rodinou klientů, kterých se týká tento zdokumentovaný případ. Tyto rodiny si v podstatě navzájem zrcadlily své problémy.

V předchozích řádcích jsem zmínil, děti v klientčině rodině se bály spávat samy. Další spoluodpovědnou příčinou bylo to, že děti určitým způsobem citově vydíraly své rodiče, potřebovaly rodiče určitým způsobem kontrolovat, a to jak na straně Renatky a jejích dětí, tak i na straně matky klientky a jejích dětí.

Mnoho karmických příčin bylo odstraněno, rodiče si uvědomili, co je ve hře, a děti už spávají samy.

Partnerská dohoda mezi manžely; Eliminace alkoholismu

Partnerská dohoda

Partnerská dohoda je souhrn oběma partnery dohodnutých pravidel, limitů, mantinelů - co se ve vztahu toleruje, co se netoleruje. Účelem partnerské dohody je, aby vztah fungoval harmonicky a k jeho plnému potenciálu.

Mezi manželkou a manželem jsme zhruba v prosinci 2017 nastavili mnohá pravidla typu komunikace o svých pocitech, o svých potřebách přímo a otevřeně, bez nějakých omáček a mnohá další pravidla, která si manželé mezi sebou dohodli a vykomunikovali. Jedno z nejdůležitějších pravidel za účelem ultimátní a trvalé eliminace alkoholu bylo právě i pravidlo v této partnerské dohodě, které mluví o tom, že alkohol se v manželství jednoduše nebude vůbec tolerovat. Pojďme se podívat, jak se nám podařilo toto pravidlo nealkoholismu u manželů nastavit.

Jako první jsme u manželky zpracovali představu, v které si představovala, že by se s manželem rozešla z důvodu, pokud by na sobě nechtěl pracovat a pokud by s alkoholem nepřestal. V představě bylo mnoho somatických záležitostí včetně žalu, smutku, bolesti na srdci, stejně jako určitá závislost na jejím manželovi. Vztah těchto manželů je vztah dvouplamenů. O dvojplamenech se všeobecně říká i to, že pokud mají mít harmonický vztah, musí být maximálně a optimálně na sobě nezávislí. Zpracování této dohody pomohlo manželce uvědomit si mnohé věci, nebát se říci si o své potřeby a nebát se komunikovat o svých pocitech v tomto směru. Následně jsme tento problém manželova alkoholismu zpracovali.

Eliminace alkoholismu manžela

U manžela jsme také zpracovali představu, v které by se s ním manželka rozešla, pokud by s alkoholem nepřestal. Stejně tak jsme u něj zpracovali i představu, v které trvale už alkohol nepije. V představách bylo velké množství somatických záležitostí typu:

  • "Co si o mně pomyslí druzí, když přestanu pít alkohol".
  • "Jak budu vypadat v očích jiných".
  • "Co moji kamarádi".
  • "Musím zapíjet své problémy alkoholem".
  • "Alkohol mi pomůže lépe se uvolnit a utéct od problémů".
  • "Musím chodit do hospody za svými kamarády a pít alkohol s nimi".
  • A mnohé jiné somatické záležitosti těmto podobné.

Všechny tyto somatické záležitosti jsme eliminovali, následně si manžel uvědomil, kolik času ztratil alkoholem, že život může v pohodě a ještě lépe fungovat než s alkoholem apod. Do cesty přišly klientovy zkoušky, které ho měly otestovat, jestli manžel znovu sklouzne na starou cestu nebo ne. Následně jsme i tyto výzvy zpracovali. Byly tam somatické záležitosti typu:

  • "Mám strach jít mezi kamarády".
  • "Co když mě budou vnímat jinak".
  • "Co když mě mezi sebe nepřijmou".
  • "Co když neodolám pokušení znovu pít alkohol".

Všechny tyto problémy jsme zpracovali, manžel nástrahám odolal a alkohol byl z života manžela, resp. manželství kompletně eliminován. Je to velmi tvrdé a přísné pravidlo jejich partnerské dohody a přes to, jak se říká, vlak nejede. Samozřejmě tyto změny byly zaznamenány i u manželky, a i tímto se jejich vztah rapidně zlepšil, našli si cestu k sobě, což se samozřejmě odrazilo ještě víc v jejich kvalitnějším intimním životě - v podobě mnohem častější frekvence intimního života mezi manželi.

Změnu u manžela zaznamenaly i děti. Děti si kvůli špatným vzorcům a špatnému stereotypnímu pohledu na svět myslely, že jejich otec byl přirozenější, když pil alkohol. Otec jim vysvětlil, že ve skutečnosti je opak pravdou - je přirozenější právě bez alkoholu.

Partnerská dohoda mezi rodiči tvoří základ pro harmonicky fungující rodinu. Následně tato partnerská dohoda už šla a dále jde ruku v ruce s rodinnou dohodou. Když jsme nastavili partnerskou dohodu mezi manželi, která zároveň symbolizovala i sjednocení rodičů ve výchově, následně jsme v rodině nastavili rodinnou dohodu mezi všemi jejími členy - tedy dohodu mezi rodiči a dětmi.

Rodinná dohoda mezi členy rodiny; Minimalizace návštěv lékařů

Rodinná dohoda

Rodinná dohoda je souhrn pravidel dohodnutých všemi členy, rodiči i dětmi. Dohoda mluví o nastavených rutinách, jako např. časy jídel, časy spánku, společně strávený čas jako rodina, to, že každý člen má právo na své individuální potřeby - na svůj vlastní čas pro sebe, pravidelná komunikace o pocitech, děti spávají samy, úklidové rutiny - denní, týdenní - a mnohá další pravidla.

V rámci nastavování rodinné dohody jsme dolaďovali postupně i to, aby děti spávaly samy a ne u rodičů. V rámci rodinné dohody je nastaveno i to, že pokud se děti bojí spát samy, vždy před spánkem s rodiči o svých pocitech komunikují. Děti jsme zbavili strachu, obav, potřeby kontrolovat rodiče a děti pomalu, ale jistě začínají spát samy čím dál častěji. Vše potřebuje svůj čas.

Jak reagovaly na rodinnou dohodu samy děti?

Pro děti to samozřejmě byl také šok, zmatené pocity, strach ze změny apod. Děti si uvědomovaly, že i rodiče potřebují svůj čas, uvědomovaly si, že už nemohou citově vydírat rodiče, že jimi nemohou víc manipulovat. Děti tvrdily, že rodinná dohoda je až příliš důsledná, příliš přísná, a snažily se ji měnit. Ale rodinná dohoda byla domluvena všemi členy a rodiče z pravidel nepolevili. Děti si ale postupně na rodinnou dohodu zvykly, mají radost z komunikace o svých pocitech apod.

Minimalizace návštěv lékařů

Součástí rodinné dohody bylo i to, že jsme minimalizovali návštěvy lékařů na nejnutnější minimum - lékařské návštěvy dané ze zákona, jako např. preventivní lékařské prohlídky, prohlídky potřebné pro účely školy, letních táborů apod. Rodinu jsme naučili, že 90 % jejích problémů byly právě psychosomatické problémy, nekomunikace o pocitech a potřebách, které vyústily do frustrací a tím pádem i zdravotních problémů. Jinými slovy byly návštěvy lékařů nahrazeny pravidelnou otevřenou komunikací o pocitech a potřebách mezi jednotlivými členy rodiny.

Vztahy mezi jednotlivými členy se rapidně zlepšily a rodina konečně začala fungovat harmonicky. Rodinnou dohodu jsme nastavili také v prosinci 2017, zhruba po devíti měsících individuální terapie jednotlivých členů.

Jak se změnily vztahy mezi jednotlivými členy rodiny; Závěrem

Průběžně jsem v tomto zdokumentovaném případě popsal, jak se měnily vztahy, proto na závěr přidám jen krátký dodatek.

Partnerská a rodinná dohoda tvoří velmi silný základ pro harmonické fungování rodiny. Rodinní členové se naučili nacházet si cestu k sobě. Snížil se stres, nervozita, zmírnily se hádky mezi sourozenci.

Rodiče se naučili rozpoznávat, kdy problémy jejich dětí jsou skutečné, kdy se jedná o simulaci a předstírání. Rodiče se také naučili zvládat konflikty mezi jejich dětmi. Naučili se do mnohých konfliktů nezasahovat, naučili děti, jak řešit konflikty mezi sebou. Také děti naučili, že když budou potřebovat pomoci, poradit ať už s pocity nebo konflikty, rodiče jsou tu vždy pro ně, ale v konfliktech zůstávají rodiče nestranní, objektivní apod.

Nejen oba manželé jsou si vědomi cyklu matky a dcery v rodině, ale i děti jsou si vědomy cyklu jejich matky (postupně i cyklu dcery), a proto dokážou matku v jednotlivých fázích patřičně podporovat.

Naše terapie šla v kombinaci s následujícími externími vědomostmi a postupy:

  • Rodinu jsme naučili informace o ženském měsíčním cyklu a jeho čtyřech fázích - rodina funguje na tzv. cyklické vlně.
  • Do terapie byly integrovány i poznatky o vědomém/pomalém/měsíčním milování, což zkvalitnilo intimní život manželů.
  • Do terapie byly integrovány externí poznatky v podobě kurzů o výchově a správné komunikaci s dětmi.
  • Součástí terapie bylo i to, že rodiče studovali terapeutem doporučené zdroje a literaturu.

Terapie dala rodině velmi silný základ, též manuál, jak nám řekl jeden z rodičů. Mnohé si rodina uvědomila, mnohé pochopila a fungují samostatně. My jsme rodině ukázali směr a cestu, ale tou cestou už musí jít sama. Po ukončení terapie už rodina v podstatě navazuje tam, kde naše terapie skončila - hledají si vlastní optimální způsoby, jejich vlastní cestu, a to především v různých kurzech o výchově apod.